Vojna ve Stříbře (VÚ 8015) : Phorum 5
mrtvých jen dobře.Když jsem se vrátil nazpět do Stříbra od VU 1910 Luštěnice mezi vojáky se o kpt.PŮTOVI říkalo,že v případě nějakého válečného konfliktu,byl určen jako velitel popravčí čety.Jednou ze dne na den se po celých kasárnách,na zdech,jídelny,záchodech,a na veřejných prostranstvích objevily nápisy cituji"kpt.PŮTA je dobrý člověk" konec citace.Proběhlo velké šetření,dokonce se zjistil pisatel,ale nemohli jej potrestat,musel to jen smazat.Toho Sazamu si nedokážu uvědomit.
...neuveriteľné, to akože aj všetci prežili ???
ale inak ten výrok je hodný "siene slávy", bez srandy !
V době 84-88 na TPR po střelbách byly speciality "požárné poplachy" všechno vyklidit a pak nastěhovat nazpátek. Aby byla nejaká kondička.
Diskuze o životě, zážitcích, lidech a vzpomínkách z vojenského útvaru VÚ 8015 ve Stříbře, který v minulosti nesl různá jména. Např.: VÚ Františka Palackého nebo VÚ Československo - Kubánského přátelství. Tísíce mužů - branců několika generací z dnešní České republiky a Slovenska pamatují dnes už zrušená kasárna Stříbro.
Aktuální stránka: 79 z 116
Všechny soubory v tomto tématu
Re: VÚ 8015
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 12.11.2010 13:14
Připojuji se taktéž ke gratulaci.Hodně zdraví a spokojenosti.Čtyřicítka je krásný věk.M
Re: VÚ 8015
Datum: 12.11.2010 19:14
Vážení přátelé!Jako voják základní služby jsem narukoval na podzim roku1963 k VU 8015 do Stříbra.Po přijímači jsem byl převelen do výsadkového střediska VU Luštěnice,kde jsem absolvoval poddůstojnickou školu a provedl několik seskokků z balonu.Po návratu zpět do Stříbra jsem byl přeškolen na zdravotníka,jelikož jim jeden scházel.Velitelem praporu byl v tuto dobu mjr.HUSÁR,pravděpoodobně trvale bytem Hodonín.Pak jsem sloužil dole na ošetřovně,poblíže kotelny.Hlavním lékařem byl kpt.MUDr.PLECHÁČ.Vedoucím lékárny nadrotmistr JÁN.Ač oba vojáci z povolání,velmi přátelští a slušní lidé.Velmi rád na tuto dobu vzpomínám.Měl jsem se tam velice dobře.Pravý opak však byl nějaký kpt.PŮTA.Dnes již tito pánové pokud žijí mohou mít tak kolem 75-ti let ne-li více.Dále zde také v tuto dobu sloužil npor.JOCH,bytem Milotice u Kyjova.Pokud by nekdo o techto bývalých vojácích něco věděl,sdělte jako příspěvek nebo na e-mail jkkyjov@seznam.cz.DĚKUJI.
Re: VÚ 8015
Autor: svob. (IP zapsáno)
Datum: 14.11.2010 20:43
Citovat:No myslím, že kdybych některýmu VZP zavolal, že mu doma někdo souloží s manželkou, tak napřed si projde rajony, zkontroluje knihu odchodů a příchodů, přezkouší stráž z povinností strážného, prohlédne uklizenost ložnic a skříněk a pek odejde řešit situaci domů.Pak by si na nás zchladil žáhu.Neříkám, že šlo zrovna o Králíka,ale mám dojem, že si hodně gum na nás vylejvalo zlost za svoje osobní prohry.Feketemu přeji vše nejlepší k narozkám.pamětník...
Je tohle problém jenom vojny ??Tím nechci říci že tam takových nebylo.Jestli zrovna Králík ?
Re: VÚ 8015
Datum: 15.11.2010 05:58
Tak já narukoval v roce 71 a Honza Půta toho času major mi dělal velitele praporu. Asi po roce přešel do funkce náčelník štábu pluku. Hroznej parchant, v červenci jsem navštívil místo činu, na bráně seděl starý známý Šmajda, babkin kokot tak říkal že Půta zemřel v roce 96 a mělo mu být 61 roků, budiž mu země lehká, amen.
Re: VÚ 8015
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 15.11.2010 10:15
Citovat:Je vidět,že Půta byl zlý duch několika generací.My jsme ho zažili v letech 76-78 a nezměnil se.Jak už jsem psal na síni tradic byl oslavován hrdinský čin při seskoku padákem.Nevíš o tom něco?Vykládal nám o tom i Sazama.Neznal jsi ho?MJ.Krejčiřík
Vážení přátelé!Jako voják základní služby jsem narukoval na podzim roku1963 k VU 8015 do Stříbra.Po přijímači jsem byl převelen do výsadkového střediska VU Luštěnice,kde jsem absolvoval poddůstojnickou školu a provedl několik seskokků z balonu.Po návratu zpět do Stříbra jsem byl přeškolen na zdravotníka,jelikož jim jeden scházel.Velitelem praporu byl v tuto dobu mjr.HUSÁR,pravděpoodobně trvale bytem Hodonín.Pak jsem sloužil dole na ošetřovně,poblíže kotelny.Hlavním lékařem byl kpt.MUDr.PLECHÁČ.Vedoucím lékárny nadrotmistr JÁN.Ač oba vojáci z povolání,velmi přátelští a slušní lidé.Velmi rád na tuto dobu vzpomínám.Měl jsem se tam velice dobře.Pravý opak však byl nějaký kpt.PŮTA.Dnes již tito pánové pokud žijí mohou mít tak kolem 75-ti let ne-li více.Dále zde také v tuto dobu sloužil npor.JOCH,bytem Milotice u Kyjova.Pokud by nekdo o techto bývalých vojácích něco věděl,sdělte jako příspěvek nebo na e-mail jkkyjov@seznam.cz.DĚKUJI.
Re: VÚ 8015
Datum: 15.11.2010 16:12
Pamatuju na fotku jak níže letící paragán zachytil za neotevřený padák smolaře a zachránil mu život. Pak vzpomínám na Půtu a jeho srnce, Majera, Jancyka, Svobodu, Kurvičku a Šmajdu s kterým jsem se v červenci na bráně potkal.
Re: VÚ 8015
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 15.11.2010 16:37
Citovat:Přesně tohle jsem měl na mysli.Sazama to komentoval jako,že se o hrdinský čin nejednalo,že to byl jenom reflex,ale obrovská fotka visela v síni tradic.Půta a vraždění zvěře byla taky známá věc.Nějakého Svobodu v hodnosti kpt. pamatuji jako deveťáka když jsem nastoupil na vojnu,ale pak nějak zmizel a nepamatuji se kde byl.MVáclav Albrecht
Pamatuju na fotku jak níže letící paragán zachytil za neotevřený padák smolaře a zachránil mu život. Pak vzpomínám na Půtu a jeho srnce, Majera, Jancyka, Svobodu, Kurvičku a Šmajdu s kterým jsem se v červenci na bráně potkal.
Re: VÚ 8015
Datum: 15.11.2010 17:48
Citovat:Chci reagovat ještě na kpt.PŮTU.OM.VítekCitovat:Je vidět,že Půta byl zlý duch několika generací.My jsme ho zažili v letech 76-78 a nezměnil se.Jak už jsem psal na síni tradic byl oslavován hrdinský čin při seskoku padákem.Nevíš o tom něco?Vykládal nám o tom i Sazama.Neznal jsi ho?MJ.Krejčiřík
Vážení přátelé!Jako voják základní služby jsem narukoval na podzim roku1963 k VU 8015 do Stříbra.Po přijímači jsem byl převelen do výsadkového střediska VU Luštěnice,kde jsem absolvoval poddůstojnickou školu a provedl několik seskokků z balonu.Po návratu zpět do Stříbra jsem byl přeškolen na zdravotníka,jelikož jim jeden scházel.Velitelem praporu byl v tuto dobu mjr.HUSÁR,pravděpoodobně trvale bytem Hodonín.Pak jsem sloužil dole na ošetřovně,poblíže kotelny.Hlavním lékařem byl kpt.MUDr.PLECHÁČ.Vedoucím lékárny nadrotmistr JÁN.Ač oba vojáci z povolání,velmi přátelští a slušní lidé.Velmi rád na tuto dobu vzpomínám.Měl jsem se tam velice dobře.Pravý opak však byl nějaký kpt.PŮTA.Dnes již tito pánové pokud žijí mohou mít tak kolem 75-ti let ne-li více.Dále zde také v tuto dobu sloužil npor.JOCH,bytem Milotice u Kyjova.Pokud by nekdo o techto bývalých vojácích něco věděl,sdělte jako příspěvek nebo na e-mail jkkyjov@seznam.cz.DĚKUJI.
mrtvých jen dobře.Když jsem se vrátil nazpět do Stříbra od VU 1910 Luštěnice mezi vojáky se o kpt.PŮTOVI říkalo,že v případě nějakého válečného konfliktu,byl určen jako velitel popravčí čety.Jednou ze dne na den se po celých kasárnách,na zdech,jídelny,záchodech,a na veřejných prostranstvích objevily nápisy cituji"kpt.PŮTA je dobrý člověk" konec citace.Proběhlo velké šetření,dokonce se zjistil pisatel,ale nemohli jej potrestat,musel to jen smazat.Toho Sazamu si nedokážu uvědomit.
Re: VÚ 8015
Datum: 16.11.2010 05:53
Vzpřímenou chůzí, zformovanou čepicí mi Honza připomínal Heydricha, v dobách kdy někdo utekl na pivo, byla sobota večer venku zima, Půta opivněn nás nechal stát na buzeráku dokud se nevrátil. Navzdory předpisům a slušnosti, přál bych mu slyšet naše nadávky.
Re: VÚ 8015
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 16.11.2010 09:53
Citovat:Takhle nás nechal stát vel.pluku Kuba.Z jeho strany to byl úlet.Jinak ho beru jako schopného,inteligentního člověka.MVáclav Albrecht
Vzpřímenou chůzí, zformovanou čepicí mi Honza připomínal Heydricha, v dobách kdy někdo utekl na pivo, byla sobota večer venku zima, Půta opivněn nás nechal stát na buzeráku dokud se nevrátil. Navzdory předpisům a slušnosti, přál bych mu slyšet naše nadávky.
Re: VÚ 8015
Autor: fekete (IP zapsáno)
Datum: 16.11.2010 19:40
tohle jsem zažil s pplk. Klementem - noční nástup a řvaní jak hladovej tygr
Re: VÚ 8015
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 16.11.2010 20:07
Otužovanie vojakov je normálne, aj ovce sa otužujú na salaši, ked ich ostrihajú, tak budte radi že nie ste nahý ako ovečky. Oni tý Oficiery vedely oko z ocelovat to....mužstvo. Hej.
Re: VÚ 8015
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 18.11.2010 10:01
Tohle se užívalo i v koncentrácích.Uteče spoluvězeň,ostatní budou stát tak dlouho dokud se nenajde,pokud ne zastřelit jeho příbuzné nebo jiné vězně.M
Re: VÚ 8015
Autor: Tj (IP zapsáno)
Datum: 18.11.2010 17:26
.... vojáky se o kpt.PŮTOVI říkalo,že v případě nějakého válečného konfliktu,byl určen jako velitel popravčí čety......
Tak už jsem o Půtovi slyšel leccos, ale tohle ještě ne, fakt jsem se od srdce zasmál - dost dobrý
Jinak doktor Plecháč byl (pokud je mi známo) z armády po 68-osmém odejit, kolega Ján sloužil na ošetřovně ještě za mě (83-90). Oba jsou živi, Plecháč provozuje lék. praxi a Ján je v penzi.
Tak už jsem o Půtovi slyšel leccos, ale tohle ještě ne, fakt jsem se od srdce zasmál - dost dobrý
Jinak doktor Plecháč byl (pokud je mi známo) z armády po 68-osmém odejit, kolega Ján sloužil na ošetřovně ještě za mě (83-90). Oba jsou živi, Plecháč provozuje lék. praxi a Ján je v penzi.
Re: VÚ 8015
Datum: 18.11.2010 20:35
Vážený příteli,děkuji Ti za informaci o panu doktorovi PLECHÁČOVI a panu JÁNOVI.Byli to skvělí vojáci.To,že žijí mně velmi potěšilo. Každý měsíc,tušim,že to bývalo vždy patnáctého,když se bral žold,tak jsme se skládali na bečku piva,vždy nám vetší mírou přispěli.Toto bylo pravidlem na ošetřovně každý měsíc,dokonce jsme měli svoji vlastní pípu.To byly dobré časy v roce 1965.
Re: VÚ 8015
Autor: svob. (IP zapsáno)
Datum: 18.11.2010 21:48
Nechápu co furt máte proti Půtovi.V roce 93 ho jako velitele PZH zajímalo jenom aby mu z chlívku neutekl plemenný vepř Véna.Jeden kolega v přijímači mu dokonce řekl-"Co je ti do nás dědku".Až pak jsme dozvěděli kdo to byl mjr. Půta.
Re: VÚ 8015
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 19.11.2010 08:24
Citovat:To je nejlepší for,který jsem slyšel.K Půtovi se jenom přiblížit na sto metrů byla jistota vězení a někdo mu řekne do očí dědku.Škoda,že jsem to neviděl.Půta byl poslední z lampasáků ,který číhal na bráně a vytahoval z davu již civilisty,při odchodu do zálohy.Dělal jim osobní prohlídku a šupem je posílal do basy.Věčně v lihu.Krví podlité oči blázna,kterému je radno se vyhnout.Msvob.
Nechápu co furt máte proti Půtovi.V roce 93 ho jako velitele PZH zajímalo jenom aby mu z chlívku neutekl plemenný vepř Véna.Jeden kolega v přijímači mu dokonce řekl-"Co je ti do nás dědku".Až pak jsme dozvěděli kdo to byl mjr. Půta.
Re: VÚ 8015
Datum: 19.11.2010 09:31
To co předváděl nemělo nic společného s vojnou v civilizovaném světě, spíše to pramenilo z jeho povahy posílené alkoholem. Vojnu jsem rád neměl, díky Půtovi přímo nenáviděl a při první příležitosti bych mu býval tenkrát dal přes hubu. Dneska už je to pryč, vzpomínám spíše na to dobré.
Re: VÚ 8015
Autor: hanzi (IP zapsáno)
Datum: 19.11.2010 12:52
Normální asi fakt nebyl a přirovnání k Heidrichovi celkem sedí. Když si ale uvědomím, že jsem ho zažil ve věku kolem 40 let, mám pocit že už tehdy vypadal na strhanýho šedesátníka.
Re: VÚ 8015
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 19.11.2010 13:23
Nediv se .Pokud člověk chlastá tak jako Půta a jemu podobní nemůže vypadat jinak.Když ho člověk hledal mohl jít na jistotu,že bude nasávat na svobodárce.Jen se divím,že ho Kuba trpěl.M
Re: VÚ 8015
Autor: hanzi (IP zapsáno)
Datum: 19.11.2010 14:27
To je svatá pravda. Kuba byl voják, ale jednou jsem ho na Doupově taky zažil blbnout, když se cosi posralo na divizním cvičení, Kubu vyjebali plukovníci a pak celý VÚ 8015 včetně pánů důstojníků musel běhat po kopcích. U TPR to ale obecně býval takový místní folklór po střelbách.
Re: VÚ 8015
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 19.11.2010 14:51
Tohle mělo alespoň úroveň i když každy na to nadával.Snad největší trapárna bylo když se celý pluk na Doupově musel ve sněhu svléknout do trenclí,aby velení zjistilo kdo má civilní svetr nebo trencle.To jsem ale už asi psal.M
Re: VÚ 8015
Autor: stefan (IP zapsáno)
Datum: 19.11.2010 17:51
Citovat:svob.
Nechápu co furt máte proti Půtovi.V roce 93 ho jako velitele PZH zajímalo jenom aby mu z chlívku neutekl plemenný vepř Véna.Jeden kolega v přijímači mu dokonce řekl-"Co je ti do nás dědku".Až pak jsme dozvěděli kdo to byl mjr. Půta.
...neuveriteľné, to akože aj všetci prežili ???
ale inak ten výrok je hodný "siene slávy", bez srandy !
Re: Bojeschopnost kurva.
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 19.11.2010 19:27
Citovat:hanzi
To je svatá pravda. Kuba byl voják, ale jednou jsem ho na Doupově taky zažil blbnout, když se cosi posralo na divizním cvičení, Kubu vyjebali plukovníci a pak celý VÚ 8015 včetně pánů důstojníků musel běhat po kopcích. U TPR to ale obecně býval takový místní folklór po střelbách.
V době 84-88 na TPR po střelbách byly speciality "požárné poplachy" všechno vyklidit a pak nastěhovat nazpátek. Aby byla nejaká kondička.
Re: VÚ 8015
Autor: svob. (IP zapsáno)
Datum: 19.11.2010 19:49
No, my jsme si na tom PZH mysleli, že je to nějaký důchodce z JZD, který si tam přivydělává k penzi a nepřišel nám nebezpečný.Akorát jsme si říkali aby nás nenabonzoval, že jsme se flákali.Jak už jsem psal, bylo to v přijímači.Když jsem rukoval do Stříbra, tak mi táta (byl tady na cvičení) říkal, že tam byl nějaký Půta-hrozný magor.Ale že už bude asi v důchodu.No a on byl na tom PZH.
Re: VÚ 8015
Autor: svob. (IP zapsáno)
Datum: 19.11.2010 19:55
Citovat:Jakou měl hodnost nevím, měl na sobě civilní modráky.Václav Albrecht
Jakou měl v 93 hodnost, pořád major?
Re: VÚ 8015
Autor: (IP zapsáno)
Datum: 20.11.2010 09:07
Půta v modrácích.To je opravdový důkaz,že u nás proběhla revoluce.Nevíte ještě někdo jaká byla další voj.kariéra kpt.Zbůra?Vím,že donedávna určitě žil ve Stříbře.Náhodou jsem se setkal v Praze s jeho dcerou,tehdy to byla asi tříletá holčina,dnes je jí kolem 35let.Povídala,že tatínek bydlí ve Stříbře a léto tráví někde v okolí na chatě.M
Re: VÚ 8015
Datum: 20.11.2010 16:08
Ahoj Davide co asi dělá Janíčko Verbík Wurster.
Re: VÚ 8015
Autor: Sumavak (IP zapsáno)
Datum: 20.11.2010 19:01
Pro svob.
Jméno Půta vyvolá u většiny nepěkné vzpomínky na dobu organizovaných nedobrovolně prožitých dvou roků ve Stříbře, bohužel asi každý ůtvar měl svého Půtu. Raději nebudu počítat kolikrát jsem toho člověka viděl střízlivého, možná, že jsem měl smůlu. Každopádně doba a funkce mu dala moc, dělat z vojáků trosky, kterým stydla krev v žilách, když na ně řval, snad většina z nás měla hrůzu z toho, že by nasluhovala byť jenom 5 dnů v stříbřecké pakárně a ostaní kluci jeli domů. Jeho oblíbená činnost byly razie po hospodách a štvanice na vojáky, kteří byli venku na černo, jak prohlásil, jen jednou udělal výjimku, myslím, že to byl Milíkov, tak tam darebák,který si nevážil služby vlasti, přeskočil po spatření jeho maličkosti snožmo vysokou lavici a snažil se zmizet, tento sportovní výkon Půtu natolik překvapil, že daného lumpa nepronásledoval.
Na Doupově bylo štábní cvičení a z kasína tam byly jenom provozky a samozřejmě samý lampasák. Po nějaké opravě BVP jsme přijeli na stanoviště po půlnoci, hned za náma přiběhl voják, který měl spojku na štábu, že mám dát do chodu trucující centrálu na 220V, aby naši ofiíři mohli ve štábním stanu plánovat válku. O mně se pokoušely mrákoty, protože jsem žádnou centrálu nikdy nespravoval a když jsem tam přišel, nějaký borec už se pokoušel ji dát do chodu s tím výsledkem, že byla rozebraná na padrť a velitel pluku byl nervózní jako tygr.To už jsem viděl, že po návratu do kasáren rozšířím osazenstvo myslím u 7 komínků. Po dvou hodinách se mi povedlo s velkým štěstím ten sráč dát do chodu a Půta tam do mně bušil, že jsem dobrej. Už jsem se viděl, jak po cvičení pojedu domů na opušťák. Hned brzy ráno se jelo do Stříbra na otočku, mi jsme byli na Doupově už 14 dní a tak mně velitel povolil cestu na dovezení nějakých věcí. Protože do odjezdu zpátky na Doupov zbývala hodina, vyběhl jsem z praporu sám na snídani, protože ostatní už byli u jídelny. No a protože Půta vedl auta do Stříbra, na koho jiného jsem tak mohl trefit. Ten člověk byl schopnej svým řevem snad znehybnit rozzuřeného býka. Stál jsem čelem k jídelně na špičkách v pozoru a viděl jak kluci během několika vteřin se naskládali dovnitř a já tam stál a poslouchal řev o porušení řádu o odběru stravy a čekal, kdy mě ten magor dokope do basy. To byl Půta. Bohužel takové setkání s Půtou nebylo první ani poslední.
Jméno Půta vyvolá u většiny nepěkné vzpomínky na dobu organizovaných nedobrovolně prožitých dvou roků ve Stříbře, bohužel asi každý ůtvar měl svého Půtu. Raději nebudu počítat kolikrát jsem toho člověka viděl střízlivého, možná, že jsem měl smůlu. Každopádně doba a funkce mu dala moc, dělat z vojáků trosky, kterým stydla krev v žilách, když na ně řval, snad většina z nás měla hrůzu z toho, že by nasluhovala byť jenom 5 dnů v stříbřecké pakárně a ostaní kluci jeli domů. Jeho oblíbená činnost byly razie po hospodách a štvanice na vojáky, kteří byli venku na černo, jak prohlásil, jen jednou udělal výjimku, myslím, že to byl Milíkov, tak tam darebák,který si nevážil služby vlasti, přeskočil po spatření jeho maličkosti snožmo vysokou lavici a snažil se zmizet, tento sportovní výkon Půtu natolik překvapil, že daného lumpa nepronásledoval.
Na Doupově bylo štábní cvičení a z kasína tam byly jenom provozky a samozřejmě samý lampasák. Po nějaké opravě BVP jsme přijeli na stanoviště po půlnoci, hned za náma přiběhl voják, který měl spojku na štábu, že mám dát do chodu trucující centrálu na 220V, aby naši ofiíři mohli ve štábním stanu plánovat válku. O mně se pokoušely mrákoty, protože jsem žádnou centrálu nikdy nespravoval a když jsem tam přišel, nějaký borec už se pokoušel ji dát do chodu s tím výsledkem, že byla rozebraná na padrť a velitel pluku byl nervózní jako tygr.To už jsem viděl, že po návratu do kasáren rozšířím osazenstvo myslím u 7 komínků. Po dvou hodinách se mi povedlo s velkým štěstím ten sráč dát do chodu a Půta tam do mně bušil, že jsem dobrej. Už jsem se viděl, jak po cvičení pojedu domů na opušťák. Hned brzy ráno se jelo do Stříbra na otočku, mi jsme byli na Doupově už 14 dní a tak mně velitel povolil cestu na dovezení nějakých věcí. Protože do odjezdu zpátky na Doupov zbývala hodina, vyběhl jsem z praporu sám na snídani, protože ostatní už byli u jídelny. No a protože Půta vedl auta do Stříbra, na koho jiného jsem tak mohl trefit. Ten člověk byl schopnej svým řevem snad znehybnit rozzuřeného býka. Stál jsem čelem k jídelně na špičkách v pozoru a viděl jak kluci během několika vteřin se naskládali dovnitř a já tam stál a poslouchal řev o porušení řádu o odběru stravy a čekal, kdy mě ten magor dokope do basy. To byl Půta. Bohužel takové setkání s Půtou nebylo první ani poslední.
Aktuální stránka: 79 z 116
Bohužel, do tohoto fóra mohou přispívat pouze přihlášení návštěvníci.
