Centrum města Stříbra - studie č. 13

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA

Stříbro, město v západních Čechách v okrese Tachov, 30 km západně od Plzně. Leží na řece Mži v nadmořské výšce 399 m. K 1. lednu 2004 mělo 7 689 obyvatel. Rozloha města činí 18,78 km2. Stříbro je poprvé připomínáno jako hornická osada roku 1183. Těžba stříbra vedla k rychlému rozvoji sídla a brzkému povýšení na město, ke kterému došlo již v roce 1263.

DOPRAVA

V současnosti je téměř polovina náměstí využívána pro parking a komunikace. Na náměstí ústí zrekonstruovaná pěší zóna z ulice Benešova a Bezručova. Návrh propojuje stávající pěší zónu s prostorem náměstí. Povolen je přístup pro zásobování a obsluhu. Hlavní komunikační tah je i nadále veden ulicemi Plzeňská a Husova. V jižní části náměstí jsou autobusové náměstí, z nichž jedna se výrazně propisuje do morfologie náměstí. Zachovává se spojení ulice Plzeňské, Tylovy a Myslbekovy, které zároveň slouží na obsluhu parkoviště ve východní části náměstí s kapacitou 80 stání. Parkoviště má jednosměrný okružní provoz se dvěma vjezdy a výjezdy. Ulice Tylova a Myslbekova zůstávají jednosměrné se směrováním shodným se současným stavem. Před hasičskou stanicí je volná komunikace pro rychlý výjezd aut.

ZELEŇ

Stávající zeleň je bez jakéhokoli konceptu roztroušená po náměstí. Travnaté plochy přiléhající k radnici se zachovávají v současném stavu. Rozmístění zbylých trávníků se upraví a vytvoří se jednotná plocha zeleně v oblasti parkoviště. Stromy a keře kolem kašny a Morového sloupu, které oba objekty příliš zakrývají, budou nahrazeny shluky dvou a tří stromů situovaných mimo středovou podélnou osu náměstí. Plocha parkoviště ve východní části náměstí s povrchem z břidlice prorostlé trávou bude překryta korunami stromů. Stromy ve třech řadách jsou seřazeny mezi parkovací stání. Navazující prostor před muzeem je podobně doplněn několika stromy vytvářejíc tak klidovou zónu.

BUDOVY

Významné budovy, které v současnosti zajišťují sociální život na náměstí, jsou radnice, knihovna, banka, muzeum a ZUŠ. Z historického hlediska je nejdůležitějším objektem renesanční radnice, která zosobňuje ducha města. Její významnou pozici respektuje nové uspořádání náměstí. Kolem náměstí se nacházejí plochy vhodné k zastavění a dotvoření náměstí nejen z prostorového, ale i z funkčního hlediska.

KONCEPT

V konceptu návrhu se odráží stávající osy náměstí, rozmístění důležitých budov, pohyb pěších a dopravy. Prodloužená osa pěší zóny v ulici Benešova naznačuje rozptýlení lidí do prostoru náměstí. Plocha před muzeem je přirozeně včleněna do celkového prostorového řešení Masarykova náměstí. Plochy pro pěší, dopravu a dopravu v klidu jsou jasně vymezeny nejen odlišnými povrchy, ale i různými úrovněmi.

URBANISTICKO-ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Návrh se snaží řešit nesourodou plochu Masarykova náměstí z hlediska funkce, prostoru i materiálu. V prostorové studii je využito převýšení terénu, pomocí modelace jednotlivých ploch náměstí v různých výškách vznikají prostory s jednoznačně určenou funkcí. Největší důraz je kladen na sjednocení ploch pro pěší a vytvoření kompaktního prostoru, který je vhodný pro různé kulturní, komerční nebo sportovní akce. Hrany jednoznačně vymezují prostor náměstí s historickou dominantou kašny a morového sloupu, které jsou doplněny na této ploše třetím prvkem v podobě pravidelné krychle. Kompozice tří těles vyznačuje body aktivity, kolem kterých se shlukují chodci a zeleň. Protipól těchto bodů je linie protínající prostor náměstí, která jasně definuje propojení mezi částí pro pěší a částí pro automobily. Zářez do hmoty náměstí funguje jako záliv na autobusovou zastávku MHD a jako mírné schodiště vhodné i pro sezení. Další přístup na vyvýšenou plochu je pomocí rampy u radnice a u ulice Tylova. Rampy slouží i pro přístup zásobování a obsluhy domů kolem náměstí. Doprava je výrazně oddělena od plochy náměstí. Na komunikaci vedené v zářezu napříč náměstím dochází ke zpomalení provozu díky trychtýřovitému tvaru. Vjezdy a výjezdy na severní straně náměstí jsou vedeny jednosměrnými ulicemi Tylova a Myslbekova. Ve východní části je umístěno parkoviště s kapacitou cca 80 stání. Jeho plocha si zachovává původní svažující se charakter a tím se vyčleňuje ze zbývajícího srovnaného povrchu náměstí. Stromy vymezují řady parkovacích stání a spoluvytvářejí pomyslnou hranu náměstí. Nástupní předprostor muzea tvoří samostatný, ale přitom úzce propojený celek s náměstím. Svým uspořádáním představuje klidovou zónu náměstí s možností příjemného posezení, občerstvení a společenských her, např. petangue, šachy, kuželky…..

OSVĚTLENÍ

Pro zajištění osvětlení náměstí jsou instalovány v dlažbě svítidla čtvercového tvaru. Jsou umístěna na konci nerezových plátů, do kterých budou vypískovány nápisy Stříbro v různých jazycích. V hranách vyvýšených ploch budou zapuštěny liniová svítidla lemující plochu náměstí. Fasáda radnice bude osvětlena z dlažby několika směrovými reflektory zapuštěnými v dlažbě. Plocha parkoviště bude osvětlena ze země, světla budou umístěna v mříži kolem stromů. Obvod náměstí bude osvětlen svítidly namontovanými na fasádách domů v příslušných vzdálenostech od sebe.

MATERIÁLOVÉ ŘEŠENÍ

Ve studii se počítá s využitím stávajících materiálů použitých při předchozích rekonstrukcích. Hlavní část náměstí vymezena třemi solitéry pozůstává z plochy ze žulových desek a pruhem ze žulových kostek. Východní část náměstí při škole umění je využita jako parkoviště s povrchem z břidlice nebo jiného lokálního materiálu v kombinaci s travnatým podložím. Dopravní komunikace na náměstí jsou dlážděné typickou českou dlažbou kočičí hlavy. Povrch uzavřeného předprostoru muzea je tvořen štěrkem a pískem s několika stromy.

ZÁVĚR

Návrh úspěšně řeší dopravní situaci náměstí a zpřehledňuje jeho jednotlivé funkce a prostory. Na náměstí se vytvoří volná plocha pro různé aktivity a skrytím dopravy v klidu i v pohybu je provoz zklidněný a jasně definovaný. Reorganizace zeleně napomáhá ke sjednocení a zkvalitnění centrálního prostoru, kde vynikne renesanční radnice, jako jasná dominanta Masarykova náměstí.