Centrum města Stříbra - studie č. 5

Vydáno dne 12. 03. 2008 (303 přečtení)

Autor: Jana Hlavová

PARKOVIŠTĚ JAKO BRÁNA NÁMĚSTÍ.
NÁMĚSTÍ JAKO MÍSTO K NADECHNUTÍ.

Žádná auta, žádné lavičky, lampy, koše, květináče, stromky a keříky. Pouze plocha, na ní monumenty a kráčející lidé. Ten, kdo je přemožen dojmem tohoto prostoru, se zastaví či posadí. Plocha je totiž zalomená dvěma zuby.

ROZDĚLENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA POVRCHŮ

Zóna 1, která je ponechána zcela nedotčena. Jedná se o přilehlé ulice Husova, Tylova, Plzeňská a dále tři přiléhající plochy na východní straně náměstí. Tím, že se tyto prostory zanechají ve stejném eklektickém stavu, umocní tím nově nabytou strohou krásu náměstí.

Zóna 2, jež je vyčištěna od všech rušivých prvků, vyčnívajících ze země (stromy, keře, stavby, městský mobiliář). Tvoří ji zatravněná plocha a okrasná zahrada, obě přiléhající k radnici. Součástí návrhu je tedy i demolice objektu ležícího na území stávající okrasné zahrady, v těsném sousedství radnice.

Zóna 3, která je nejen vyčištěna od trčících objektů, ale také pokryta novým povrchem. Jedná se o prostor samostatného Masarykova náměstí. Žulová dlažba, tmavě šedé barvy, kladena řádkově, nahradí stávající nesourodý povrch. V návrhu je vyřešen styk nové dlažby s již vydlážděným pruhem chodníku před radnicí.

NOVÉ OBJEKTY

Automobil nepatří na Masarykovo náměstí. Automobil jej ohraničuje a svou plasticitou a barevností doplňuje rozehranou plochu historických fasád. Živý element, který se mění, střídavě se objevuje v rastru parkovacích objektů. Tyto objekty vyplňují ústí ulic. Jsou to čtyřpatrové ocelové konstrukce, které o sobě harmonují sestávajícími fasádami. Jako celek pak dotváří kubický prostor náměstí a zvyšují působnost monumentů. Sceluje a zároveň žije, proměňuje se v závislosti na své náplni.

V místě u muzea konstrukce není rozčleněna v patra. Neslouží totiž dopravě, ale umění. Paraván, který odděluje objekt muzea od náměstí a vytváří intimní muzejní nádvoří, případně také výstavní prostor.

MODELACE TERÉNU

Jednometrové převýšení v rámci náměstí je využito k vytvoření dvou schodů, jejichž hrana probíhá od severu na jih. První v blízkosti kašny a druhý u morového sloupu. Neurčitost se mění v jasnou ohraničenost. Výška stupně 500 mm je překážkou. Nutí člověka zastavit se. Možná se i posadí.

OSVĚTLENÍ

Stávající osvětlení je nevyhovující z hlediska utváření prostoru. Navržené osvětlovací těleso kopíruje severní, východní jižní stranu náměstí. Je to nadvakrát zalomená linie, vyzařující rozptýlené světlo směrem do prostoru náměstí. Lidé a monumenty tedy nejsou ostře a ploště osvětleny. Jemně, nenásilně vystupují ze světelného oparu.

ZELEŇ

Také rozvržení zeleně je v současné době neuspokojivé. Roztroušené zatravněné plošky, stromky lemující chodníky po obvodě náměstí, rostliny v květináčích, spolu s okolními věcmi neharmonují ani nekřičí. V návrhu je veškerá tato zeleň zrušena a jsou ponechány jen náměstí dominující smrky a dále dva vzrostlé stromy v prostoru nově vzniklého muzejního nádvoří. Náměstí tím ztratí na své útulnosti, ve prospěch monumentality.

MĚSTSKÝ MOBILIÁŘ

Lavičky jsou nahrazeny "sedícím objektem". Ten v rámci návrhu zapadá do obruče parkovacích objektů, liší se od něj pouze použitým materiálem - dřevem (lepené profily). Útulné hnízdo vklíněné mezi domy, skýtající stín a posazení s výhledem na náměstí. A to ve čtyřech patrech.