Centrum města Stříbra - studie č. 4

Motto:
Veřejný prostor, prostor náměstí, ono prázdno mezi domy, je kupodivu trvalejší a stálejší než architektura samotná… Veřejná prostranství jsou významná tím, že jsou i místy symbolickými a do značné míry vytvářejí obraz, logo konkrétního města v naší mysli. (volný výklad Ing. arch. Jan Sedlák - Veřejná prostranství návrat ke kráse)

ZÁSADY ŘEŠENÍ ÚZEMÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

Město Stříbro je městem s velmi bohatou historií. Nalézá se asi 30 km západně od Plzně. Historické jádro města se táhne na ostrožně vybíhající do hlubokého údolí řeky Mže a spolu s okolními zalesněnými stráněmi vytváří romantický celek. Současně s názvem upomínajícím na těžbu stříbra je lokalita nazývána ještě po řece Mži, na níž je položena. Z názvů Mzea, Misam … se postupně vyvinul německý název města Mies.
V období mezi léty 1240 - 1250 bylo na skalnatém ostrohu nad starou hornickou osadou založeno královské město. Nepravidelný kruhový půdorys nového města byl vymezen hradbami a přístupný pouze dvěma opevněnými branami. Vnitřní prostor města byl postaven do poměrně pravidelné sítě ulic. Po celé období středověku úspěšně fungovaly zdejší olověné a stříbrné doly, jejichž výnosy obohacovaly městskou pokladnu.
16. století přineslo Stříbru opět nerušený hospodářský rozkvět, spadá sem rovněž výrazná stavební aktivita, na niž upomínají skvostné renesanční portály některých domů.
17. století poznamenané třicetiletou válkou pyšnému městu mnohé odebralo. Město položené na významné komunikaci trpělo častými průtahy vojsk, které obyvatelstvu přinášely vždy jen utrpení.
Po válce nastal jen pomalý vzestup kdysi bohatého města. K bývalé prosperitě měly Stříbru dopomoci i příjmy ze stříbrných dolů (těžilo se zde až do roku 1980)
Ze stručné historie města vyplývá potenciál řešeného území, které jak je patrno z historických map, sloužilo vždy pro potřeby trhu a setkávání místních obyvatel.

STRUČNÉ OBJASNĚNÍ ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA FUNKČNÍ NÁPLNĚ A URBANISTICKÝCH VAZEB, VZTAHU K ÚZEMNÍMU PLÁNU, NAPLNĚNÍ SOUTĚŽNÍCH PODMÍNEK.

Současný stav je z hlediska dopravního neuspokojivý. Podařilo se sice opravit fasády a provést rekonstrukci radnice, části minoritského kláštera a většiny měšťanských domů, ale propojenost jednotlivých ploch náměstí zůstává zatím nevyřešena. Neuspořádané plochy nevhodné zeleně, zubem času nahlodaný Mariánský sloup, zborcené plochy chodníků ze směsice materiálů a především plocha náměstí, která i nadále zůstává v asfaltovém objetí, ze kterého místy nesměle vykukují zbytky původní žulové dlažby, jsou úkolem a výzvou pro využití vysokého kulturně historického potenciálu centra města, zejména pro rozvoj cestovního ruchu.

NÁVRH URBANISTICKO-ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ VYCHÁZÍ ZEJMÉNA ZE TŘÍ PRINCIPŮ

1. Historická podoba náměstí

   Ve středověku bylo náměstí jednolitou plochou, kde se setkávali místní obyvatelé s trhovci za účelem obchodu a předávání zkušeností

2. Doprava na náměstí

   Stávající stav náměstí je neudržitelný zejména z důvodu neexistující definice dopravy na náměstí, a to dopravy jak v klidu, tak i v pohybu.

3. Absence reprezentativnosti prostoru

   Prostor náměstí není ničím definován, v současné době se jedná o utilitárně vyplněný prostor mezi fasádami přiléhajících domů, bez rozdílu funkce či důležitosti.

Funkce řešeného prostoru není dotčena. Stále se jedná o centrální prostor města, především s potencionálem reprezentační a shromažďovací funkce s doplněním v okolní zástavbě v parteru s obchody a veřejnými institucemi.
Urbanistické vazby a vztah k územnímu plánu zůstal rovněž nezměněn. Jedinou marginální úpravou v dopravě je vytvoření části náměstí jako pěší zóny (části navazující na Benešovu ulici). Díky pěší zóně v severozápadní části náměstí je znemožněn kruhový objezd náměstí.
Soutěžní podmínky byly zcela naplněny, došlo k definování a zhodnocení hlavního náměstí města Stříbra.

ZDŮVODNĚNÍ ZVOLENÉHO URBANISTICKO-ARCHITEKTONICKÉHO ŘEŠENÍ

Urbanisticko architektonické řešení vychází z definování silných a slabých míst v rámci SWOT analýzy řešeného prostoru. Silnými stránkami řešeného území jsou zrekonstruované fasády okolních objektů, zejména objektu radnice, jejíž fasáda podvědomě dominuje celému náměstí. Další silnou stránkou utvářející náměstí je Mariánský sloup nacházející se zhruba uprostřed a kaštanová alej ve východní části náměstí. Slabými místy jsou špatné řešení dopravy (auta projíždějí prostorem neorganizovaně, auta parkují živelně po celém prostoru náměstí), nedostatečné diferencování ploch (hodnotné stavby nemají dostatek předprostoru, nedostatečná podpora důležitých městotvorných průhledů apod. Na náměstí zcela chybí diferenciace prostorů dle jejich důležitosti (centrální prostor kolem morového sloupu má jinou důležitost, než předprostor před radnicí, popřípadě prostor před městským úřadem apod.)

Nosným konceptem na základě výše zmíněné analýzy bylo především měřítko náměstí. Na jedné straně spíše drobné měřítko okolní zástavby (jedná se především o dvou, tří a čtyřpodlažní zástavbu) kontrastující na straně druhé s měřítkem historického půdorysu náměstí (prostorné, jednoduše členitelné, přehledné, ideální pro směnný obchod, trhy). Z tohoto vztahu vychází nutná reorganizace, rozdělení prostoru do jednotlivých na sebe navazujících, uchopitelných celků či ohnisek.

Navržené řešení přehledným způsobem člení prostor na jednotlivé segmenty, které mají v rámci centrálního prostoru města svou funkci. Centrálním bodem náměstí se stává Mariánský sloup, na který jižným směrem navazuje prostor pro možné pořádání městských slavností (ve vizualizacích jsou na náměstí navrženy tři prostorové artefakty, které by bylo vhodné prověřit v další fázi projektové dokumentace, buď podrobným průzkumem trhu, nebo dílčí architektonickou soutěží, workshopem apod. V návrhu je řešeno pouze konceptuální řešení určitého zastřešení, které by mohlo být i demontovatelné). Tato konstrukce při pořádání městských akcí je zároveň v ose ulice Plzeňské a ulice Husova (tedy dvou nejfrekventovanějších ulic v rámci náměstí).

Prostorem náměstí je vytvořena východozápadní osa, v jejímž čele dominuje historická radnice. Dominantní roli radnice umocňuje stávající kašna . Ve východní části náměstí je revitalizovaná a dosazená kaštanová alej snižující měřítko staveb východního průčelí (jsou zde stavby hmotově a měřítkově rozdílné oproti zbytku náměstí). Alej vizuálně uzavírá a zmenšuje prostor, zároveň slouží jako odpočinková zóna pro návštěvníky vyhledávající stín. Při severozápadní části aleje je vytvořeno ohnisko pro volný odpočinek s výrazným vodním prvkem v rovině nově navržené dlažby. Vodní prvek je uvažován spíše jako otevřené brouzdaliště pro horké letní dny. Rovněž není vyloučeno, na základě diskuse a detailnějším se seznámením s místními poměry , instalovat v tomto prostoru fontánu či vodotrysk pro dosažení zvukové pohody v okolí.

Třetím nově vytvořeným ohniskem je pohledové ukončení uliční pěší zóny v Benešově ulici, kde je navrženo bludiště z živého plotu, posezení, nebo případně další atrakce pro děti a dospělé.

Z dopravního hlediska je náměstí řešeno jako objezdné a je z něj nadále vyloučena duplicita možných cest z bodu A do bodu B. Pro případně zásobování, svatby či jiné významné události, je v severozápadní části navržena pojízdná pěší zóna. Parkování je soustředěné spíše k městským institucím, které jsou koncentrované ve východní části náměstí (městský úřad, muzeum), zároveň je vhodně odcloněno od centrálního prostoru vzrostlou alejí. Autobusové zastávky jsou řešeny v zálivech v jihozápadní části, kde probíhá hlavní komunikační tah, který je zároveň nejrychlejším a nejkratším přístupem do nejreprezentativnější části náměstí. Jednotlivé komunikace jsou od centrálního prostoru odděleny částečně segmenty osázenými travou, částečně segmenty osázenými travou a živými ploty a částečně výše uvedenou kaštanovou alejí (podrobné řešení zeleně stejně jako její následnou údržbu by bylo vhodné řešit v další fázi projektové dokumentace odbornou firmou).

Z hlediska povrchových úprav je náměstí vydlážděno kamenem (nejlépe žulovými "kočičími hlavami", konkretizace materiálu proběhne v další fázi projektové dokumentace). Diferenciace ploch jeho rastru bude docíleno rozdílnou klatbou kamene, rozdílným kamenem, popřípadě rozdílným výplňovým materiálem. Projekt nevylučuje, že by jednotlivé dílčí čtverce mohly mít i určitý ornament.

Mobiliář, stejně jako jednotlivé artefakty na náměstí, jsou navrženy pouze jako informativní. Zároveň se nevylučuje možnost obohatit centrální prostor v rámci jeho diferenciace o nějaké hodnotné sochařské dílo. Všechen mobiliář na náměstí by měl mít jednotný design. Veřejné osvětlení je navrženo pouze jako informativní, jediná jeho závazná část je výška stožáru, která by neměla z důvodu komorního měřítka náměstí přesáhnout 4 m. Noční nasvětlení náměstí by mělo klást důraz na důležité prvky náměstí, především průčelí radnice a Mariánský morový sloup.

ZHODNOCENÍ PŘÍNOSU NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ PRO PROSTŘEDÍ CENTRA MĚSTA

Prezentovaný návrh organizuje a zhodnocuje v dnešní době neurčený prostor centrálního náměstí města Stříbra. Díky jeho transparentnímu rozdělení, umožňuje snadnou orientaci a vyzdvihuje jeho městotvornou funkci jako hlavního městského shromažďovacího prostoru. Svojí přehledností umocňuje atmosféru okolních domů a dává vyniknout jejich historické kvalitě. Svým rozdělením jasně definuje transitní i netransitní dopravu středem města a svým členěním eliminuje její negativní vliv na okolní prostředí. Uzavírá a podepírá důležité pohledové osy, zejména dominantní postavení radnice a Mariánského morového sloupu a průhledy z důležitých městských ulic, jakými jsou ulice Husova, Plzeňská a Benešová. Návrh vychází a doplňuje původní půdorys místa, které sebou bezesporu nese výrazného genia loci.

ZHODNOCENÍ, JAK BYLO VYHOVĚNO POŽADAVKŮM ZADÁNÍ

Obecnému zadání bylo vyhověno adekvátně ke stupni projektové dokumentace, kterou soutěžní podmínky vyžadují (architektonicko-urbanistická studie). Pro podrobnější návrh bude potřeba zpracovat další stupně projektové dokumentace